V Městské knihovně v Praze působí Tomáš Řehák už více než 30 let, jejím ředitelem je od roku 2002. Čerstvě je také členem Rady České televize. Kromě toho se jako skaut dočkal nejvyššího ocenění řádem Stříbrného vlka. A taky bydlí celý život na Ořechovce, takže Prahu 6 má doslova načtenou. Povídali jsme si o jejích nejlepších stránkách, i těch méně veselých.
Když se řekne Šestka, co se vám jako první dere na jazyk?
Šestka, to jsou pro mě takové Františkovy Lázně Prahy. Je klidná, ale i sebevědomá, laskavá. Bydlím na Ořechovce v domě, který si nechal postavit pradědeček. Ten dům přitom má pohnutou a bouřlivou historii, nejdřív jej zabavili nacisti, potom komunisti. Já jsem tady vyrostl a doufám, že je to už navždy.
Stalo se v posledních letech v Praze 6 něco pěkného, co vám udělalo radost?
Mám pocit, že se tady neděje žádná revoluce, ale jde spíš o evoluci. Šestka se mění postupně, aniž by se děly nějaké potrhlé kroky. Dobrým příkladem toho je, jak byla Praha 6 nejdříve naprosto neústupná ve věci tunelu z dejvického nádraží do Veleslavína, nakonec se to podařilo odklonit a bude z toho dlouhý ražený tunel. Sice dražší, ale Praha 6 tím vybojovala lepší řešení pro své obyvatele. Těší mě taky protažení metra na Veleslavín, nebo jak dobře na tom je Ladronka. Máme tady taky jednu z nejlepších nemocnic v Evropě, Vojenskou nemocnici. A radost mám i z otevření Stanice 6 na bývalém bubenečském nádraží.
V čem je podle vás naopak Šestka pozadu, nebo jakou změnu by potřebovala?
Kulaťák se v posledních letech pořádně nikam neposunul a je to ostuda. Vlastně se to ještě zhoršilo s otevřením Blanky. A je až hloupé, jak se dá tak velký veřejný prostor zanedbat a udělat z něj neprostupná křižovatka. Zásah je tady nutný z dopravního i urbanistického hlediska. To místo by mělo žít. Změnu potřebuje taky strahovský stadion a okolí, napadá mě i náměstí před hotelem Internacional. Vlastně si takových míst se sociální infrastrukturou, kde by se lidé potkávali, umím na Šestce představit víc. Větší soudržnost mi chybí i celkově. Máme to tady pestré, jsou tady starousedlíci, novousedlíci, ambasády, vysokoškolský kampus, to je velká rozmanitost, ze které jakoby se vytrácela společná identita.. Pak jsou i věci, které třeba Šestka nemá přímo ve svých rukou, ale změnu potřebují. Jako je třeba dokončení severního obchvatu Prahy.
Často slýcháme, že kultura v Praze 6 na tom není kdovíjak. Je to přece jen i vaše téma – jak to vidíte?
Ve velké nadsázce by někdo mohl říct, že nejdůležitější kulturní institucí Prahy 6 je metro A, kterým se rychle a pohodlně dostanete z Šestky ke všem největším kulturním místům v Praze. Ale to je samozřejmě legrace – celkově je na tom oblast kultury myslím docela dobře. Ze své pozice ředitele Městské knihovny jsem ale kdykoliv ochotný přidat ruku k dílu.
Platí ta dobrá kondice kultury i ve spojení s městskou knihovnou a jejím působením na Praze 6?
Z pohledu knihovny tady v Praze 6 máme čtyři pobočky, ta na Petřinách je nejnovější a taky nejmodernější v Praze. Podpora ze strany města se sice může měnit se změnou politické reprezentace, ale určitě si nestěžujeme.
Jaká témata byste tedy dal do popředí, když se nyní bavíme o budoucnosti Prahy 6? Co by podle vás měly být priority?
Osobně vidím prioritu ve vzdělávání, je potřeba řešit kapacitu škol. Taky bych tlačil na omezení individuální automobilové dopravy, především té tranzitní. Rezidenční čtvrtí nemají projíždět hlavní tahy. Tématem je myslím i komunitní život a zapojování lidí do dění na Šestce. Máme tady atomizované a nesourodé komunity, určitě fandím tomu, aby Šestka pracovala na občanské participaci, budování a propojování komunit. Jinak se tady myslím žije nádherně, zaměstnanost není problém, veřejný prostor je pěkný a čistý, staráme se o něj, stejně tak to vnímám se zelení.
Dala by se Praha 6, jak si ji představujete v budoucnosti, shrnout do tří slov?
Řekl bych kultivovaná, laskavá a sebevědomá. Je otázka, jestli už taková dnes není, čímž nechci říct, že by nebylo na čem pracovat.
Ivan Lukáš, red. úpravy Michal Sobek
Pozn.: Jedná se o autorizovaný přepis strukturovaného rozhovoru, který se uskutečnil při tvorbě Strategie rozvoje městské části Prahy 6.